Televize

19. ledna 2017 v 20:19 | L. |  L.
Budu parafrázovat jeden ze svých oblíbených monologů z mojí oblíbené knihy-
,,Je to nějak takhle. Vstanete a pustíte si telku. Pak nastoupíte do auta, posloucháte třeba rádio a pak jedete do svojí malé nepodstatné stupidní práce nebo školičky. Ale o tom ve večerních zprávách neslyšíme, že? A víte proč? Protože se ve skutečnosti vůbec nic neděje. Vy pak totiž přijdete domů a znova koukáte na telku a možná, jestli jde o zábavnou noc, jdete do kina. Koukat na film. Nebo třeba zavoláte kamarádovi a povídáte mu, na co zrovna koukáte. Myslím tím, už to dospělo do tak žalostného bodu, že polovina lidí v televizi koukají na televizi. A víte, na co všichni ty lidé koukají? Na lidi, jako jsem já.''

Lidé jako já, jsou to jediné, co je ve finále zajímavé.
Lidé nedělají nic jiného, než že čumí na televizi. A v televizi jsou lidé, jako jsem já. Co vás zajímá víc, příběh ve zprávách o muži, co daroval milion na charitu, nebo reportáž o šíleném sériovém vrahovi? O rockové hvězdě, co se ufetovala k smrti? O pominutém sebevrahovi?
Ať byla vaše odpověď jakákoliv, všichni víme, že odpověď B) by vaše smysly upoutala o něco víc.
Chci se taky dostat do televize.
Chci říct lidem o lupíncích.
Třeba se také jednou stanu něčím Kevinem. A upřímně, nic bych nechtěl víc. Kevin je fiktivní postava. Já jsem skutečný. Třeba bych mohl nějaké mladé zmatené chupacabře ukázat, že není na světě sama. Že není poslední svého druhu. Stejně, jako si to myslím já. Jediné chupacabry, se kterými jsem měl tu čest byly fiktivní. Potkat nějakou skutečnou by bylo požehnáním. A já to chci někomu dopřát. Když už nemá můj život smutečný smysl, chci, aby se ve mě někdo našel. Tak, jako jsem se našel já ve všech těch knihách. Taky napíšu knihu. Chci být pro někoho majákem. Chci se stát něčí Biblí. Stejně tak, jako se staly knihy s mými fiktivními vzory mými Biblemi.
Život jsou sice lupínky, ale já ty svoje chci alespoň okořenit. Vysypu na ně celou máminu poličku se solničkami a pepřenkami. Takhle neobvyklou břečku s grády takových rozměrů ještě Péťa neviděl a jen tak na ní nezapomene. Nejspíš ho nezabije. Ale pěkně dlouho bude mít průjem a krev ve zvratcích, že o tom bude vyprávět ještě svým vnoučatům. A všechny lišky, vlci, kuny, lvi, tygři, medvědi, panteři, pumy, medvědi, leopardi a rysové budou s otevřenými tlamami pozorovat, s jakou vervou, odhodláním a nápaditostí trhám ovečky a jejich žaludky provokativně házím do oken Péťovi, který momentálně leží v potravinovém kómatu.
V kostce řečeno, potřebuju být něčím Kevinem. Jinak nemám smysl. To je to koření, co odrovná Péťu.
 


Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 19. ledna 2017 v 20:39 | Reagovat

Hodím sem jeden for:
Smíchov je všude tam kde se lidé smějí.
Fanda je tam kde lidé fandí.
Telka je tam kde jsou lidi telata.

No za chvíli bude ten for už jenom historie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama