Priority

28. ledna 2017 v 23:29 | J. |  J.
Proč nemůže být všechno jako dřív?
Samota. Odtažitost. Chlad. Psaní.
Jenom my dva proti zbytku světa, pamatuješ?
Pamatuješ si všechny ty bezesné noci a dlouhé cesty?
vždyť já žiju ve tvojí hlavě. Vím, jaké máš pochyby o všem. Dokonce i o tom jediném, co tě drží naživu. Tvoje malá sladká Karkulka a ty velký zlý vlk převlečený za rozkošnou bábinku. Jenže za chvíli jí začne být divné, proč máš tak velké oči, uši a tesáky.
Miluje tě. Ty miluješ jí. Ale milovala by tě, i kdyby věděla všechno to, co vím já?
Věří, že jsi ten muž, kterým chce, aby's byl. A ty se tak moc snažíš jím být a sám sobě namlouváš, že jseš. A vůle, to je asi hlavní, nebo ne? Tvé čisté úmysly, drahouši. Nevím proč, ale fráze 'čisté úmysly' mi zní ve spojení s tebou jako dost abstraktní pojem.
Co ti dodalo ten dojem, že třeba můžeš být dobrák?
Nejsme na hřišti, tady si na nic nehrajeme, bratříčku.
Miluješ jí tolik, že se kvůli ní snažíš být Goody Two-Shoes, ale jak dlouho ti to vydrží? Je silnější strach ze ztráty nebo nenávist k tomu všemu? K normálnímu životu. K zahození všech svých vizí a plánů.
Jen si vzpomeň, jak často musíš při telefonování do něčeho mlátit, kousat se do rtu nebo vypínat mikrofon aby jsi mohl zařvat? Jak často, když mluvíš koukáš jen prázdně na její pohybující se rty a neslyšíš ani slovo?
Stojí ti to za to?
Stojí ti tohle vyměnit za to, co spolu máme? Za to mě upozadit?
Proč nemáš koule?
Chceš si hrát na taťku ochránce celej život? Vim, jak tě ta role baví. Ale povšimni si důležitého klíčového slova role.

Ona není jako já. Chce neustálé Miluju Tě, které už přestalo dávat jakýkoliv smysl a už nemá žádný význam. Chce prostoduché zamilované řečičky a cukrování, kterému jsme se spolu vždycky vysmívali.
Pro to, aby si's jí udržel musíš být na ty chvíle někdo jiný. Se mnou jsi to ale vážně ty. Ty, nefalšovaný L., takový jak jsem ho poznal. Jako bastarda s hlavou plnou vizí tak ošklivých, že se i mně občas na chvíli zachvěl žaludek. Vždycky se's považoval za vizionáře, L., ale já ti to nevyčítal. Ona ano. Protože jí se tvoje vize nelíbí. Vlastně se jí hnusí.
Nechceš kolem sebe někoho, kdo tě uznává takového, jaký jsi?
Třeba mě?

Vím, že ji miluješ. Má na tebe dobrý vliv.
Ale zkus se jednou nechovat jako sobec a zeptej se sám sebe-
jsi ty dobrý vliv na ní?
Jen si to vem, od doby, co je s tebou, prošla trošku až moc vášnivými experimenty s farmaceutiky, její známky se zhoršily a se vztahy k rodině to jde taky z kopce.
Ano, říkáš si, že jsme ji tehdy zachránili před sebevraždou. Tehdy když jsme se poznali.
Jenže víme proč tu sebevraždu chtěla vůbec spáchat? Kvůli hádkám doma to sice nebylo, ale zaply spínač. A proč se ty hádky tou dobou odehrávaly? Nemohlo to být i kvůli tobě? Od doby co se s námi zahazuje je jako na divokém kolotoči emocí a neočekávaných událostí.
A ty se pořád konejšíš tím, jak se o ní staráš a chráníš jí.
Nepotřebuje ale ochránit před nikym jinym než před tebou.
Touhle dobou, by měla třeba přítele nebo přítelkyni, kteří by byli normální a měli na ní SKUTEČNĚ dobrý vliv. Kteří by ji podporovali v pokusech o abstinenci (bylo by to vůbec potřeba, kdyby jsi nikdy nebyl? Těžko) a byli prostě...lepší.
My jsme spoustu věcí, L., ale nejsme dobrý.
Jenom tu holku trápíš.
Život s náma? Nezní to jako něco, co bych chtěl dobrovolně podstoupit. Takže je do tebe buď po uši zamilovaná, nebo hloupá.
Jestli jí miluješ, zachraň ji.
Protože s tebou ji nic hezkýho nečeká.

Piš, pij a buď Ty. Buď My.
Snaží se tě stejně jen uzurpovat. Zbavit tě toho, co máš rád. Ochočit tě.
Kdy bude spokojená? Co by se jí líbilo? Ponížený blbeček, co se musel vzdát všech svých snů, aby se jí zavděčil?
Chce tě vidět na kolenou, bráško.
Chce se zbavit mě.
Chce nás rozdělit.
Chce si sednout na kafe a cigárko a ostatními a chlubit se, jak dokázala 'osedlat divokého mustanga', jak to dnes ženský říkají. Že poznala někoho výstředního a nevšedního a udělala z něj spořádaného pmuže použitelného v běžném v životě. Sedí tam, uskrávají latté a vysmívají se ti. A nejen ony, všichni. Je k smíchu, kým teď jsi.
Proč se nevrátit do starých kolejí?
Mít zase nějaké cíle? My dva společně?
Už mě nebaví hrát solo.
Zvlášť když se mi pak stáváš zátěží.
A to je přece něco, co ani jeden z nás nechceme, nemám pravdu?
Ustanov si priority.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama