Deus Ex Machina

15. února 2017 v 6:00 | L. |  Poezie
Odkrojili jsme se od reality,
do vesmíru, který se nakonec zhroutil.
Cestuji vektorem skrz časoprostor
podle centra gravitace.
Už jsem tam jednou byl.

Hlasy a frekvence, zvuk rozbitého skla,
tohle už jsem jednou viděl.
Zrnění.
Zrcadlo, kov, voda.
Časová myčka.
Bzučení.

Čtvrtá dimenze.

Když se objekt probudí z cesty po tečném vesmíru, často ho pronásledují zážitky ze snů. Protože tam je odpověď-
ve spánku.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama