Imaginárium

12. března 2017 v 12:46 | L. |  Poezie
Uvnitř jsem prázdný,
Mám hlavu koně,
Kolik že chci těch prášků na spaní?
Hodně.

Jsem prolezlý plísní,
Jsem můra,
Jsem krysa,
Jsem ten, co vás i sebe trýzní,
Jsem strvůra,
Ale velkorysá.

Jsem jed,
Dostanu se vám do hlavy,
Budu slídit jako červ,
Bez jakékoliv zábrany,

Naočkuju vás,
Můj názor se stane vaším,
Tak pojďte do mého imaginária,
Vždyť vás jen tak straším.

Tohle je můj vesmír,
Tak vezměte mě za ruku,
Ukážu vám jak to vypadá,
V celém tom mém humbuku.

Je to krasojízda,
Můj svět není jako váš,
Je plný paradoxů a nemožností
V něm se neschováš.

Máme tu přízraky
Cestování časem,
Siamská dvojčata
Rudé draky,
S ostnatým ocasem.

Magnety a radio,
Hady a pár krys,
Vektory a časoprostor,
Co chutná jak hnis.

Z jedné sféry do druhé
Skáčeme skrz sny
Protože všechny spolu souvisí,
Jak pozemské dny.

Najdete tu netopýry,
Knihy s podtrhanými řádky,
Rozpadlé staré tenisky,
Na cestu tam a zpátky.

Jsou tu lišky,
Růžové balonky z poutě,
A taky spoustu bezesných nocí,
Kdy všichni co spí štvou tě.

V obýváku mám duchy,
Protože je láká lampy žár,
Máme tu i kapitána,
Co zapíjí svůj stálý žal.

Provedu vás vším,
Dám vám ochutnat svůj svět,
Ale pozor na to, ať se neztratíte,
Nemuseli byste se vrátit zpět.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama