Mimozemšťan

3. května 2017 v 22:51 | L. |  Poezie
Jedné bouřlivé noci,
přistál na planetu Zemi neidentifikovatelný létající objekt.
Z jeho útrob vylezl tvoreček neznámého původu.
Byl ještě malý a nepamatoval si, odkud je. Nepamatoval si, co je zač, ani svoje jméno.

Ujal se ho pozemský pár a bral ho jako vlasního.
Milovali ho tak.
A on miloval je.
Nikdy mu ale neřekli, co se té noci stalo.
Neřekli mu, že není odtud.
Ale on to stejně vždycky tušil.

Tušil to, když se mu ostatní děti smáli, že je zelený.
Když se mu smáli, že má oči velké a daleko od sebe.
Když se smáli, že nerozumí jejich emocím.
Tušil to, protože byl jiný než ostatní.

Často v noci koukal na nebe a představoval si,
kde je jeho skutečné místo v tom tajemném vesmíru.
Miloval svoje rodiče.
Ale věděl, že nejsou jako on. A on není jako oni.

Když v noci spal,
vracel se do svého skutečného domova.
Vždycky se ale probudil.
A z celého toho nádherného pocitu mu zůstaly jen vzpomínky.

Hodně rád spal.
Rád se tam vracel.
Rád koukal za zrcadlo a rád létal do vesmíru.
Byl rád, že to umí.
Nikdo jiný, koho znal, to neuměl.

Jednoho dne,
potkal mimozemšťanku,
která byla růžová.
Nebyla zelená jako on,
ale nebyla ani béžová jako všichni ostatní.
Byla pastelově růžová,
a taky hodně ráda spala.
Taky neznala cestu domů.

A tak se ti dva chytli za ruku.
A toulali se Zemí spolu.
A už nedoufali,
že najdou svojí rodnou planetu.
Protože když byli spolu,
bylo to jako jejich malý soukromý vesmír.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama