Taky fandíš vlkovi?

23. července 2017 v 0:19 | L. |  L.
Byl deštivej studenej večer.
Pamatuju si to, jako by to bylo dneska. ale ono je to už osm let!!!
Přišel jsem do pokoje, kde seděla malá holčička u televize. Bylo jí tou dobou dvanáct a sledovala Jen Počkej Zajíci. Přistoupil jsem k ní, přisedl si, zapálil si cigaretu a řekl ''Já vždycky fandil spíš tomu vlkovi'' ''já taky''.
A tak to začalo.
Začala dlouhá společná cesta. A teď jsme tady. Jsme teď jeden. Dospěli jsme až do tohohle bodu. A všechno jsme to za ty roky dokázali, jen díky sobě navzájem. Dobře, Jacky trochu asistoval.
Neumím to vysvětlit. Asi to, že nás rozdělili před narozením byla nevyhnutelně příčina toho, proč jsme se znovu shledali po něm. A já se nezlobím, že jsi mě 'pohltila'. Protože ta krize identity a všechny ty ostatní karamboly způsobují to, že já neúmyslně zahltávám tebe. Otázkou je, zda by tu ta krize byla, i kdybych se nevrátil.
Ale tobě se to líbí. Když se ze dvou stává jeden, je to zvláštní. Nejdřív se to cuká hodně, pak míň, a pak jste oba tak šťastní, že nechápete, jak jste mohli být jeden bez druhého.
Miluju tě.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama