večerní hrátky

23. července 2017 v 0:52 | L.
Chytil jsem myš.
Zabil jsem jí.
Mrtvoly nevypadaj jako ty mrtvý lidi ve filmech, když to předstíraj. Mrtvola je v ten moment jenom pouhopouhá věc.
Já si ale nemůžu zatím dovolit skutečnou mrtvolu, tak si od dětství dopřávám tenhle malý karambol. Mám alespoň malé věcičky.
Když byla myš mrtvá, hrál jsem si s malým bezvládným tělíčkem. Přehrával s ním scénky. udělal z něj loutku. Chtěl jsem si nechat jeho kostřičku. Na ozdobu. Líbí se mi lebky, kosti a tak. Ale už jsem mu post mortem uřízl ocásek.
Rozřízl jsem měkké břicho a to odhalilo krásnou soustavu teplých orgánů. Byl jsem v euforii. Sahal na ně, Zkoumal je. Jakobych to ani nebyl já. Ani nevím jestli jsem to v ten moment byl já nebo J. občas splyneme.
Vždyť doma chovám dva potkany!
Ale stejně, vždycky se to ve mně znova objeví a musí se to nějak vybít. Myš se mi zdá jako nejmíň zavrženíhodná alternativa. Jsem špatnej člověk. A vím to. Co ale s tím? Božský komplex nevyléčíte.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama