Zrcadla

30. října 2017 v 0:21 | L. |  L.
Miluju zrcadla.
Občas si zapnu hudbu, vezmu si pár piv, a jen si před nějaké sednu. A sedím tam pak celé hodiny.
Nejraději mám ty, co jsou přes celou zeď, nebo ty, co jsou na dveřích skříní. Není to jako koukat sám na sebe. Ale jako na někoho cizího. Na někoho, kdo sedí na druhé straně a kouká na mě. A rozumí mi. Mluvím na něj, mám ho rád. Je to něco jako můj přítel. Jako trpělivý posluchač, který chápe všechno, co mu povím. A nemusím to ani říkat nahlas.
Jenom je to, jako by věděl víc, než já.
Jako by mi něco tajil.
Občas mám pocit, že ho přistihnu, jak se usmál, nebo mrknul. A když koukám dostatečně dlouho, dostanu se za ním. Tam, kde lidi nemají obličeje a kde je všechno jinak, ale stejně. Tam, kde žijou vosy, co bodají hluboko. Tam, kde lidé komunikují skrz myšlenky, protože nemají žádná ústa.
Mám z toho strach, ale utíkám tam až moc často.
Jenom se bojím, že se jednou ztratím a cestu ven už nenajdu.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama